Evoluce rodinného práva

Autorka: JUDr.Daniela Kovářová

S laskavým svolením autorky článku JUDr. Daniely Kovářové zveřejňuji tento vhled do rodinného práva, který byl primárně sepsán pro časopis Bulletin advokacie a následně publikován v č. 5/2019, na str. 69:

Rodinné právo je nejvíce opovrhovaným odvětvím práva. Obtížně bychom v obrovské množině právníků hledali kolegu, který si je cíleně zvolil za svou specializaci nebo o něm snil v průběhu fakultních studií. A přece se o něm v poslední době stále častěji hovoří, Ústavní soud právě k němu vydává přelomové nálezy a legislativci přicházejí s návrhy, jak minimalizovat soudní spory.

Evoluce rodinného práva

JUDr.Daniela Kovářová

Rodinné právo je nejvíce opovrhovaným odvětvím práva. Obtížně bychom v obrovské množině právníků hledali kolegu, který si je cíleně zvolil za svou specializaci nebo o něm snil v průběhu fakultních studií. A přece se o něm v poslední době stále častěji hovoří, Ústavní soud právě k němu vydává přelomové nálezy a legislativci přicházejí s návrhy, jak minimalizovat soudní spory.

A to nehovoříme o důsledcích rodinných konfliktů pro každodenní rodinný život našich klientů. Nic tolik nenaruší rodinné vazby, žádný jiný soudní spor neprovázejí tak velké emoce, nikde jinde se nepředkládá tolik důkazů, strany nejsou tak aktivní ve svých tvrzeních, nikde jinde se tolik nelže a nepodávají trestní oznámení. Popelka kdysi tolik opovrhovaná je dnes v samém centru pozornosti, což je hezky vidět na zájmu o členství v Unii rodinných advokátů (nedávno jsme překročili 120 členů) i v účasti na akcích, které pořádáme. 

Revoluce vs evoluce

V průběhu posledních dvaceti let se jsme zaznamenali řadu pokusů a nápadů, jak rodinné právo reformovat, řadu kroků, jak rozhodování soudů zrychlit. Argumenty se stále opakují: spornost roste, soudy pomalu soudí, odborníků je málo, znalecké posudky trvají dlouho, děti se svěřují matkám. A tak máme povinnou mediaci, diskuse o přednostní střídavé péče, šestiměsíční lhůtu pro soudní rozhodnutí, smírné řízení před rozvodem, řadu organizačních změn ze strany Ministerstva spravedlnosti směrem k opatrovnickým soudcům, novelu občanského zákoníku k úrokům z dlužného výživného, státem zálohované výživné a plánované rozvody u notáře. Nic zásadní proměně nepřispělo, žádná skutečná revoluce se nekonala. Současně ale nelze pominout, že mnohé věci se v poslední době proměňují.

Ledy se hnuly, jen za jejich pohyb nemůže síla shora, ale naopak řada drobných a na první pohled nevýznamných kroků. Nic organizovaného, masového ani převratného, kdo se však v poslední době zúčastnil diskuse, konference nebo rodinného semináře, musel ty drobné krůčky zaznamenat.

Soudcizaložili Spolek rodinně právních a opatrovnických soudců. Setkávají se, vzdělávají, vyměňují si zkušenosti, krok za krokem se inspirují, obohacují ostatní a poskytují si rady, pomoc a doporučení. Do vedeních okresních soudů se dostali mladí muži, jež manažerskými metodami řeší přetíženost rodinné agendy, boří zažité stereotypy, spojují pomáhající profese a šíří republikou dobrou praxi, ať už se jí říká Cochem, mezioborová spolupráce, mimosoudní řešení sporů nebo edukace. Opatrovnícinepodporují výlučně matky, nenechávají se zaplétat do rodičovských sporů, trvají na osobní účasti obou rodičů i dětí při jednání a všechny stejně poučují a sami sebe vzdělávají. Psychologovérozmlouvají rodičům i právním zástupcům znalecké posudky jako slepé a překonané cesty, odmítají psát dobrozdání na objednávku, propagují rodičovský plán a za účasti rodičů i dětí ho naplňují. Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětíšíří osvětu o participačních právech dětí a propojuje dotčené odborníky. Advokátizaložili Unii rodinných advokátů, podporují specializaci a nezbytnost neustálého vzdělávání a mění obsah pojmu „oprávněný zájem klienta“. Mediátořipochopili, že někdy nejde jen o dosažení dohody, ale o snížení konfliktnosti. Ústavní soud ukazuje obecným soudům cestu, vykládá občanský zákoník a zejména judikuje, že násilím se rodinné rozhodnutí nedá vynutit, protože k lásce a respektu nikoho zákonnou cestu nepřinutíte.

Chybí edukace veřejnosti

Odborníci už to tedy pochopili sami a v důsledku jejich prozření lze proces nazvat evolucí rodinného práva. Nikoliv spor a boj, nikoliv vítězství a prohry. Ale edukace, výchova, vzdělávání, měkké dovednosti, spolupráce, totožné informace ze všech stran a pomoc pro rodiče. Uvědomění širších souvislostí zatím sdílejí jen přední šiky a zajisté bude dlouho trvat, než poznání propadne až do nejnižších sfér dělníků rodinného práva a vztahového poradenství. Určitě se však blýská na lepší časy. Teď je ještě třeba edukovat rodiče, jejich děti, příbuzné, okolí – prostě veřejnost. Ta totiž leckdy ustrnula v právní úpravě minulého století, kdy se děti svěřovaly matkám do výlučné péče a tatínkové je navštěvovali jen o víkendech. Časy se mění a každý rodič má dnes právo dítě vychovávat. Tak tedy vzdělávejme nejen vlastní klienty, ale i veřejnost, ideálně ještě dávno před prvním sporem, aby na věci budoucí byla připravena. Kdo neumí, toho musíme poučit. Třeba o tom, že oba rodiče mají společnou odpovědnost a jeden bez druhého nemůže sám rozhodovat, lhostejno zda je otcem či matkou, anebo zda mu bylo dítě svěřeno do péče. Projekt České advokátní komory nazvaný Advokáti do škol by tomu také mohl napomoci.

Další články, úvahy a informace o činnosti Unie rodinných advokátů najdou zájemci na www.uracr.cz.

Autorka je prezidentka Unie rodinných advokátů